Vzpomínka na největší leteckou bitvu nad Moravou 17. 12. 1944


Dne 17. prosince 2014 uplynulo 70 let od největší letecké bitvy, která se během II. světové války odehrála nad naším územím. Osudného dne směřovaly americké bombardovací svazy ze svých italských základen nad Horní Slezsko. Cílem jejich mise byly rafinérie na výrobu syntetického benzínu v Blechhammeru (dnes Blachównia Slaska) a Odertal (dnes Zdieszowice). Při přeletu vzdušného prostoru nad Moravou došlo těsně před polednem ke střetnutí mezi letci 15. americké letecké armády (15. USAAF) a jejich německými protivníky z řad elitní stíhací skupiny JG 300 určené na obranu „Říše“. Krvavá bitva trvala pouhých pár desítek minut, ale přesto ve vzdušném prostoru nad Přerovskem a Olomouckem zahynuly desítky mladých mužů, jejichž stroje se zřítily na zmrzlou hanáckou zem v okolí obcí Troubky, Rokytnice, Kokory a Vinary na Přerovsku. Další americké letouny havarovaly v Olomouci-Neředíně, na katastru Kozlova, u obce Libina a Václavov na Šumpersku či u obce Palačov na Novojičínsku.

Osudy osádek havarovaných letounů by v mnohých případech vydaly bezesporu na román. Některé příběhy jsou naopak zapomenuté, ukryté dosud hluboko pod zemí a pouze díky nadšení z řad badatelů dostávají postupně zpětně svůj obrys s konkrétními jmény. Doslova kousek po kousku jsou skládány do sebe, zapadají do skládanky tak, aby bylo možné rekonstruovat příběh, k jehož detailnímu poznání vede v některých případech dlouhá a složitá cesta. Některé případy zůstanou naopak navždy neobjasněny.

Následky části leteckých operací měly pro život obyvatel některých českých a moravských měst katastrofální důsledky. V tom lepším případě se stali pouhými svědky dramatických událostí, které se odehrály na nebi během leteckých soubojů vedených na život a na smrt. Obyvatelům měst a vesnic zůstaly tyto zážitky vryty do paměti často po celý život. Pro většinu z nich představovaly tyto scény do té doby nevídaný úkaz na nebi.  Někteří se stali očitými svědky dopadu sestřelených strojů, které se zřítily na moravskou půdu. Shodou okolností se někteří pozorovatelé nacházeli poblíž havarovaných letounů a tehdy také docházelo k osudovým setkáním se šťastnějšími členy osádek, kteří včas opustili své poškozené stroje a na padácích se bezpečně snesli na zem. Mnozí jedinci  projevili značný kus osobní odvahy a riskovali životy své i svých nejbližších nezištnou pomocí americkým pilotům.

Stejně tak jako se rok za rokem snižuje počet dosud žijících přímých účastníků, aktérů leteckých bojů nad naším územím, stejným tempem ubývá pamětníků, kteří osudné chvíle na moravském nebi mohli v průběhu druhé poloviny roku 1944 pozorovat.

Výpovědi dosud žijících pamětníků pomáhají i po 70 letech badatelům zabývajícím se leteckými boji objasňovat konkrétní situace. Často jde o nezapomenutelná setkání umocněná osobními prožitky jednotlivců žijících v pohnuté době II. světové války. A nejde přitom pouze o cenná a divácky nejatraktivnější svědectví přeživších členů osádek amerických letounů.

Uplynulo na sedm desetiletí od chvíle od dramatických událostí, které se odehrály na hanáckém nebi, které je od té doby relativně „klidné“. Prozatím. Za to patří dík všem spojeneckým letcům, kteří dobrovolně nasazovali a mnozí položili své mladé životy v boji za svobodu nás všech, tisíce mil od svých domovů, od svých rodin a přátel.

Přerov. Západ slunce 24. 12. 2014.


P�ehledy na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n� OSV�