Válečné úspěchy ÚAPP Brno


Terénní aktivity Ústavu archeologické památkové péče Brno související vesměs se záchrannými archeologickými výzkumy přinesly v roce 2014 relativně velké množství nálezů spjatých s obdobím konce 2. světové války. Shodou okolností se vždy jednalo o nálezy kosterních pozůstatků příslušníků německé branné moci, kteří na jižní Moravě padli v dubnu či květnu 1945. Vzhledem k faktu, že za dobu dvacetileté existence ÚAPP Brno docházelo k podobným objevům jen sporadicky, lze díky exhumaci snad až desíti padlých německých vojáků hodnotit uplynulý rok jako zcela výjimečný. Vyzvednuté ostatky byly předány Lidovému spolku pro péči o německé válečné hroby (Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e. V.), který zajistil (či zajistí) jejich pietní uložení na vojenských pohřebištích a ve spolupráci s Deutsche Dienstelle (WASt) se rovněž pokouší o jejich identifikaci.

Následující řádky přinášejí stručný popis nálezových okolností, antropologických zjištění a výběr zajímavějších nálezů. Za bližší identifikaci některých z nich se na tomto místě sluší poděkovat Vojtěchu Bačovi a Jiřímu Zubalíkovi, za konzultace ohledně německých seznamů padlých pak Igoru Nachtigallovi.


Popůvky u Brna

Při rozšiřování průmyslové zóny v trati „Pod dědinou“ byl v těsné blízkosti osamělého domu č. 5 na Jihlavské ulici (leží již na katastru Troubska) zkoumán hromadný hrob tří vojáků. Ti zde byli po přechodu fronty pohřbeni rodiči současných majitelů domu, takže hrob byl u nich stále v historickém povědomí, i když nebyl nijak označen. Exhumaci proto přivítali s jistým ulehčením. V řádné hrobové jámě spočívaly kosterní pozůstatky tří mužů, na armádní poměry relativně vysokého věku (pravděpodobně kolem čtyřiceti let). Dva z nich měli u sebe identifikační známky svědčící o jejich příslušnosti k pozemnímu personálu Luftwaffe (hlásná služba a velitelství letiště v Zerbstu, Sasko-Anhaltsko). Třetí muž byl pohřben bez známky, jako u jediného lze však u něj stanovit příčinu smrti – dávka z automatické zbraně mu mimo jiné prostřelila rameno, prakticky ustřelila dolní čelist a zasáhla rovněž hlavu v oblasti pravého spánku, i když u tohoto průstřelu se pochopitelně nabízejí i jiné možnosti vzniku…

Kromě zbytků uniforem (knoflíky, útržky textilu, fragmenty lemů výložek atp.) lze z nalezené výstroje zmínit pár kožených kotníkových bot, opasek s přezkou s emblémem Luftwaffe, ocelovou přilbu a protiplynovou masku s příslušenstvím (filtr a pouzdro). Výzbroj reprezentoval jen bodák v kovové pochvě; jedná se snad o poddůstojnickou zbraň z arzenálu někdejší rakousko-uherské armády, jejíž použití u německé Wehrmacht by bylo poměrně raritní, stále však probíhá její laboratorní ošetření a na definitivní závěr je brzy. Předměty osobní povahy zastupovaly drobné mince německých, slovenských a protektorátních ražeb, hygienické potřeby (hřebínky a zrcátko) nebo fragmenty potravinových lístků platných do června 1945. Jeden z vojáků měl v náprsní kapse plnicí pero značky „Artus“ a mikrotužku značky „Montblanc“, dnes spadající do kategorie opravdu luxusních psacích potřeb. V kapse jeho kalhot (resp. na jejím místě) byly nalezeny dva prsteny ze zlaté slitiny nízké ryzosti – jednoduchý snubní a masivní pečetní prsten s hematitovou vložkou a rytinou mužské hlavy v antické přilbě.

Hrobová jáma byla rovněž použita jako deponie munice nalezené na bojišti. Kromě nálezu několika kusů nábojnic střel ráže 12,7 mm sovětské provenience to byl především německý protipancéřový granát ráže 75 mm. Zásah Pyrotechnické služby Policie ČR byl na lokalitě, kde jinak dlouhodobě probíhá poněkud fádní výzkum osady kultury s lineární keramikou, zajímavým zpestřením.

Ostatky padlých byly pietně uloženy na německém vojenském hřbitově v Brně pod pohřebními čísly 7598, 7599 a 7600. Dobře zachované identifikační známky dávají naději, že časem budou dvěma padlým přiřazena i konkrétní jména. Z prostoru Popůvek však nejsou na německé straně hlášeny žádné ztráty, byť obecní kronika uvádí pět mrtvých Němců pohřbených „v kráterech po bombách“. Údaje na známkách neodpovídají ani žádnému z registrovaných padlých z blízkého Troubska.

Plnící pero a mikrotužka. (foto: ÚAPP Brno) Potravinové lístky. (foto: ÚAPP Brno) Obsah náprsní kapsy jednoho z vojáků. (foto: ÚAPP Brno)
Opasková přezka s emblémem Luftwaffe. (foto: ÚAPP Brno) Identifikační známka příslušníka hlásné služby letectva. (foto: ÚAPP Brno) Pohřeb ostatků vojáků nalezených v Popůvkách na německém vojenském pohřebišti v Brně, říjen 2014. (Foto: Vlastimil Schildberger, Moravské zemské muzeum)
Celkový pohled na hrob během preparace. (foto: ÚAPP Brno) Zachovaná kožená výstelka přilby. (foto: ÚAPP Brno) Identifikační známka vydaná velitelstvím letiště v Zerbstu (foto: ÚAPP Brno)
Zátiší s nálezy. (foto: ÚAPP Brno) Pečetní prsten. (foto ÚAPP Brno)

Vyškov

Expanze průmyslových areálů neminula ani Vyškov. Záchranný výzkum, který proběhl na dosud nevyužité parcele v Cukrovarské ulici (průmyslová zóna Nouzka), zde odkryl část německého obranného postavení ze závěru dubna 1945, kdy bylo město v tvrdých bojích dobyto Rudou armádou. Na přírodně nijak nechráněné a široko daleko viditelné planině byla zbudována linie izolovaných střeleckých okopů, z níž bylo výzkumem zachyceno pět jam ve dvou paralelních řadách. V jednom z okopů byla nalezena přilba Luftwaffe, v dalším asi třicet kusů pěchotního střeliva Mosin ráže 7,62 mm v zásobnících po pěti kusech a kapesní nůž. Na ploše mezi nimi byly zjištěny drobné ocelové střepiny a snad také titěrný úštěpek pancíře. Dva okopy pak ukrývaly ostatky padlých vojáků – do jam byli bez piety vhozeni poté, co byli náležitě prošacováni. Oba dva muži byli nápadně malých postav (160 a 155 cm), jeden z nich byl podle rozsáhlé zubní protézy patrně relativně vyššího věku.

Tento voják byl dle nalezené identifikační známky imatrikulován pod číslem 1214 u 2. roty náhradního pěšího praporu, jehož číslo začínalo cifrou 4. Dále je však známka poškozena a identifikace tak bude nejspíš krajně obtížná. Podpůrnou indicií může snad být monogram „J.M.“ neuměle vyškrábaný na hliníkové jídelní nádobě, je ale faktem, že nikdo takový se v oficiálním seznamu ztrát německé armády z Vyškova nenachází (v této fázi války však již byla hlášena sotva polovina padlých). Na opasku bez přezky byly zavěšeny dvě trojdílné sumky s dobře patrným číselným kódem výrobce (tzv. Reichsbetriebnummer) 0/0850/0189, v nich nebo kolem nich byly potom roztroušeny zásobníky s pěchotním střelivem Mauser ráže 7,92 mm, některé snad ještě z výzbroje československé armády. U lebky spočívala ocelová přilba (M42) a kožená brašna předválečné provenience (výrobce C. Otto Gehrckens, Pinneberg 1938) určená původně pro světlice, naplněná však fragmenty konzerv (voják se stará, voják má…). Ze zbytků vojenské výstroje je vedle obligátních knoflíků uniformy, druků a průvleků z celty nutné uvést ještě zadní část řidičského odznaku – fakt, že se zde ruské přesile měl postavit také postarší zasloužilý armádní řidič, jistě vypovídá leccos o stavu, v jakém se v závěru války německá branná moc nacházela. Padlému chyběly boty, světlé ponožky z umělého vlákna však zůstaly na svých místech.

Kromě výstroje a výzbroje měly vojákovu ochranu nepochybně zabezpečit také drobné svátostky – na krku hliníkový medailon Neposkvrněného početí Panny Marie (tzv. „Zázračná medaile“ s německojazyčným opisem „O MARIA, OHNE SÜNDE EMPFANGEN, BITTE FÜR UNS, DIE WIR ZU DIR UNSERE ZUFLUCHT NEHMEN“), mosazný křížek z benediktýnského kláštera a poutního místa Scheyern v Bavorsku a růženec v kapse kalhot. Ochrana vyšší moci mu nebyla nic platná, o způsobu smrti však kosterní pozůstatky nevypověděly nic. Pohřbeny jsou pod číslem 7612 v Brně. Sérologicky bude ověřena krevní skupina, uvedená na rubu identifikační známky.

Mladší voják byl zahrabán nedaleko i s přilbou na hlavě (pod ní se zachovaly krátce střižené vlasy rozdělené uprostřed pěšinkou). Kromě ní a uniformy zůstaly padlému také kožené kotníkové boty – při velikosti 38 zřejmě nikomu nestály za pozornost. Při šacování byly kolem těla volně poházeny další nepotřebné věci – klíč od dveří, dvoudílný železný polní příbor, zrcátko, náustek dýmky se zřetelnými otisky zubů, prostředek pro dekontaminaci kůže zasažené BCHL („Losantin“) a malá skleněná lahvička s jantarovou tekutinou – velmi nevýrazný „parfémový“ odér snad potvrdí zamýšlená chemická analýza. Pod tělem naopak unikla pozornosti masivní hliníková lžíce a vidlička s emblémy Luftwaffe (výrobce Thomas Wielpütz Solingen 1939 a 1940), přemístěné do první linie nejspíš z nějaké letištní jídelny, o čemž svědčí vyražený kolek „Fl.U.V.“ (Flugplatz Unterkunft Verwaltung).

Příčina smrti je opět nejasná. Voják byl pohřben pod číslem 5964 na vojenském hřbitově v Chebu.

Křížek z poutního místa Scheyern v Bavorsku. (foto: ÚAPP Brno) Přilba se znakem Luftwaffe nalezená v jednom z okopů. (foto: ÚAPP Brno) Hliníková jídelní nádoba s monogramem J.M. (foto ÚAPP Brno)
Lahvička s parfémem (?). (foto: ÚAPP Brno) Opasek, sumky a munice ráže 7,92 mm. (foto: ÚAPP Brno) Zadní část řidičského odznaku. (foto: ÚAPP Brno)
Detail bot, kožené řemínky kolem kotníků jsou zbytkem spinek. (foto: ÚAPP Brno) Detail držadla vidličky se znakem Luftwaffe. (foto ÚAPP Brno) Identifikační známka vydaná náhradním pěším praporem neznámého čísla. (foto: ÚAPP Brno))
Pohřeb „mladšího“ vojáka. (foto: ÚAPP Brno) Pohřeb „staršího“ vojáka. (foto: ÚAPP Brno) Medailon Neposkvrněného početí Panny Marie. (foto: ÚAPP Brno)

Želeč (okr. Prostějov)

Za poměrně kuriózních okolností došlo k nálezu kosterních pozůstatků dalšího německého vojáka v poloze „Zmoly“ východně od obce Želeč. Díky změně techniky a technologie obdělávání půdy (nový a větší pluh orající kolmo k vrstevnicím) zde došlo k narušení mělce uloženého kostrového pohřbu. Rozvláčených lidských kostí si až po čase povšimli členové místního mysliveckého sdružení, kteří věc oznámili Policii ČR, která na místo přizvala i archeologa. V blízkosti předpokládaného a již zcela zničeného hrobu byly sesbírány fragmenty kostí (úplně chybí lebka, postkraniální skelet zachován asi z poloviny) a za pomoci detektoru kovů dohledány četné artefakty. O příslušnosti pohřbeného k německé armádě nemůže být pochyb – nalezeny byly opět charakteristické šedivé knoflíky blůzy („kropenáče“), okovaný podpatek boty, plechový výlisek odznaku za zranění i malý a zcela nečitelný úlomek identifikační známky. Spektrum nálezů doplňuje pět drobných mincí: jedna nečitelná, tři německé fenikové mince různých nominálních hodnot a v roce 1945 dávno neplatný rakouský groš, plastový hřebínek a přívěsek s motivem Panny Marie (resp. sv. Josefa na reversu) s Ježíškem a německojazyčným opisem „HL. JUNGFER. MARIA BITT F. UNS U. D. A. HEIDENKINDER.“ Další dva medailony byly spíše sekulární povahy: jeden mosazný s chybějící středovou výplní (kámen/fotografie ?) zavěšený na řetízku, druhý ve tvaru malých „cibulových“ hodinek, v jejichž dutině byl pod (ztraceným) sklíčkem připevněn pramen jemných vlasů…Nálezem unikátním zvláště se zřetelem na popsané nálezové okolnosti jsou fragmenty dopisního papíru s tužkou psaným textem uložené původně v koženkovém pouzdře. Ty nyní procházejí laboratorním ošetřením v Moravském zemském archivu.

Na fragmentárních kosterních pozůstatcích zčásti již pokrytých ostrůvky rašícího mechu nebyly zjištěny žádné stopy zranění. Na řádné pohřbení teprve čekají.

Plechový výlisek odznaku za zranění. (foto: ÚAPP Brno) Medailonek s pramenem vlasů. (foto: ÚAPP Brno) Knoflíky blůzy a košile a přezky opasku kalhot. (foto: ÚAPP Brno)

„Někde na Moravě“

Posledním nálezem, který ještě není zcela vyhodnocen, se počátkem zimy stalo odkrytí kosterních pozůstatků čtyř mužů naházených v mělké jámě v zalesněné oblasti „někde na Moravě“: vzhledem k tomu, že výzkum zde bude ještě pokračovat, není třeba dávat individuím, která se otázkou etiky při rabování válečných hrobů nijak netrápí, tip na jarní procházku s detektorem. Pohřbení byli pravděpodobně německými vojáky, odpovídají tomu zbytky výstroje i osobní předměty (hygienické potřeby, německé mince, důstojnický polní příbor, prezervativy, svátostky i snubní prsten), chybí bohužel identifikační známky. Poněkud záhadná je však přítomnost rakousko-uherské pěchotní munice Mannlicher ráže 8 mm a knoflíků z kabátu předválečné československé armády. Nezbývá než doufat, že pokračování výzkumu a odkrytí dalšího hrobu záležitost vyjasní.


P�ehledy na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n� OSV�