Válečné úspěchy ÚAPP Brno, rok 2015


Stejně jako rok 2014 přinesl i rok následující některé nálezy spjaté s koncem 2. světové války na jižní a střední Moravě. Celkově jich bylo bohužel méně, přesto však hravě překonaly roční průměr odpovídající více než 20 letům existence ÚAPP Brno. Kromě opuštěného ruského okopu v Kobylnicích (určeno dle vystřílených nábojnic) šlo opět o nálezy kosterních pozůstatků příslušníků německé armády. Ty byly předány zástupci Lidového spolku pro péči o německé válečné hroby a v listopadu 2015 pohřbeny na vojenském pohřebišti v Chebu. Za spolupráci při exhumaci a poskytnutí archivních materiálů se sluší poděkovat Vlastimilu Schildbergerovi ml. z Moravského zemského muzea a za „muniční poradenství“ Vojtěchu Bačovi.

Ptení (okr. Prostějov)

V předchozím příspěvku jsem v závěru tajnosnubně zmínil lokalitu „někde na Moravě“, kde byl v závěru roku 2014 exhumován hromadný hrob čtyř dospělých mužů, pravděpodobně německých vojáků. Opatrnost ve sdělení byla odůvodněna tím, že v blízkosti byla zjištěna další hrobová šachta, jejíž výzkum byl plánován na jaře a vzhledem k aktivitám „detektorářů“ v dané oblasti nebyla publicita žádoucí. Obavy se ukázaly jako zbytečné – druhý hrob byl v té době již zničen a rozkraden…

Lokalita se nachází na katastru obce Ptení, konkrétně v rozsáhlém lesním komplexu v blízkosti hájovny „Na Pohodlí“. V listopadu roku 2014 zde „spolupracující detektoráři“ na malé terase na břehu bezejmenného potůčku narazili na mělkou prohlubeň ukrývající kromě zajímavých kovových artefaktů také lidské kosti. Naštěstí odolali pokušení a nález ohlásili vyškovské pobočce ÚAPP Brno. Kvůli výše uvedeným důvodům nebylo možno otálet a v půli listopadu zde byl proveden záchranný výzkum. Nevelká jáma (cca 2 x 2 m) s hloubkou nepřesahující 70 cm ukrývala poměrně dobře zachovalé lidské kosterní pozůstatky, jejichž celkové rozložení je však poněkud záhadné: zatímco trupy se nacházely v neporušených anatomických pozicích, končetiny byly často, i když ne vždy, jako celek odděleny, stejně tak jako lebky. Tyto výrazné dislokace mohou být snad důsledkem prorůstání hrobové výplně kořeny vzrostlých stromů, případně činnosti zvěře, nelze však ani vyloučit, že pohřbena sem byla již částečně zetlelá těla. Kosterní pozůstatky byly navzdory všemu kompletní a náležely čtyřem mužům, z nichž jeden zemřel mezi 17. a 20. rokem života, dva mezi 25. a 35. rokem a poslední, soudě dle kompletní zubní náhrady v horní čelisti, patrně ve věku relativně vyšším. Na kostech nebyly zjištěny žádné stopy násilí.

Hrob nejspíš nebyl až do svého nálezu porušen žádnými detektorářskými aktivitami, o čemž svědčí poměrně „hodnotné“ kovové artefakty – nerezový dvojdílný polní příbor, svátostky, německé a slovenské mince a stříbrný prsten. Nalezeny byly rovněž četné knoflíky německých uniforem, štítek polní čepice, výstrojní přezky a řemeny a charakteristické ochranné brýle široce používané Wehrmachtem zn. „Auer Neophan“ (známé jako tzv. „U-Boot Brille“). Předměty osobní potřeby reprezentují štětky na holení, žiletky, ruční holicí strojek, hřebeny, zubní kartáček, prezervativy, zapalovač zhotovený z nábojnice ráže 7,92 mm Mauser, baterie do kapesní svítilny a několik svíček. Nechyběly zbytky peněženek a jedna zcela neporušená – po jejím otevření byla uvnitř zjištěna částka devíti slovenských korun, prezervativ a křížek z poutního místa Scheyern v Bavorsku (identický se podařilo nalézt u jednoho z vojáků ve Vyškově). Výbava plně odpovídající příslušníkům německé branné moci, kdyby…Kdyby se v hrabance na povrchu hrobu nenacházelo větší množství rakousko-uherské pěchotní munice ráže 8 mm Mannlicher a mezi kostmi nebyly nalezeny zbytky vlněného svetru se zipem a několik masivních knoflíků z kabátu předválečné československé armády.

Co se nálezu munice týče, tu za druhé světové války používala již jen maďarská armáda, její přítomnost však asi nelze vyloučit u posledních narychlo povolaných a mizerně vyzbrojených německých jednotek ať už řádných či spíše těch obskurnějších (Volkssturm, RAD apod.), a především u ozbrojených civilistů domácího původu (partyzáni/povstalci/“revoluční gardy“). Také místo nálezu napovídá, že s pohřbenými nemusela vůbec souviset a do jámy byla jen odklizena. O tom, že do hrobu se asi dostalo kde co, může svědčit i masivní ruční napínák ocelového lana, věc pro jiný účel zcela nepoužitelná, těžká a zbytečná. Svetr a starý vojenský kabát už byly nalezeny mezi kostmi, avšak jestli je měl některý z mrtvých přímo na sobě, se ve složité terénní situaci zjistit nepodařilo. Stejně jako munice, mohly být do jámy jen pohozeny. Ani ony však identitu pohřbených vůbec zpochybňovat nemusí;  bývalých německých vojáků, kteří se krátce po konci války potulovali po zdejších lesích a zoufale sháněli civil, zde dle svědectví bylo více než dost. Snad se některému podařilo jen nešťastně vyměnit uniformu za uniformu, aniž by si to uvědomil. Vždyť co mohl sedmnáctiletý německý branec v roce 1945 vědět o výstroji předválečné čs. armády…Ta ostatně ani za války v intendačních skladech zbůhdarma neležela: kabáty zbavené výložek (ale s původními knoflíky), tvořily například výbavu některých příslušníků „Todtovy organizace“. A nedostal některý z nich na konci války do ruky také starou rakouskou karabinu s přídělem munice?

Zpráva o exhumaci tohoto hrobu se v části detektorářské komunity rozšířila a záhy se prostějovské pobočce ÚAPP Brno přihlásil další „trochu méně spolupracující detektorář“ s tím, že již před časem se mu v hrobě podařilo nalézt čtyři německé identifikační známky, a zaznamenal i další výrazné kovové signály, konkrétně fenikové mince. Když však narazil na lidské kosti, své činnosti zanechal a terén uvedl do původního stavu.  Nález popsal jako prohlubeň u potoka v lese, čímž se záležitost zdála být jasná. Při upřesňování polohy hrobu však označil místo ležící od hájovny na opačnou stranu, takže se ukázalo, že se jedná o úplně jiný hrob, vzdálený od předchozího asi 500m vzdušnou čarou. Zároveň na místě chmurně konstatoval, že už tu po něm nejspíš „někdo“ byl.

Koncem března 2015 zde měl být proveden další záchranný výzkum. Na místě, které se svým charakterem skutečně předchozímu výrazně podobalo, bylo však zjištěno, že už není prakticky co zkoumat a zbývá jen zachránit, co se ještě dá. Rozkopaná prohlubeň (tentokrát s náznakem vstupní šíje) byla jen chabě zamaskována suchými větvemi a v patrně několikanásobně zpřeházeném zásypu se již od povrchu objevovaly dislokované lidské kosti a jejich fragmenty. Některé byly nalezeny i volně na povrchu s ostrůvky rašícího mechu. O mentální úrovni „narušitelů“ nejlépe svědčilo několik vylámaných zubů s kovovými korunkami pohozených u blízkého stromu (signál je signál, že…). Kromě poškozených kostí se v hrobě nepodařilo nalézt téměř nic: pár silně korodovaných knoflíků německé blůzy, drobná výstrojní přezka, upínací řemínek spinky, plastové knoflíčky vojenské košile (šedivé pozemních sil i tmavomodré letecké) a nebesky modrý čepicový knoflík Luftwaffe vyrobený ze skleněné pasty.

Kosterní pozůstatky vypověděly jen o málo víc – po výše uvedeném patrně nepřekvapí, že byly nekompletní a poškozené, náležely šesti mužům. Jeden byl opět nízkého věku (do 20 let), další opět starší (protéza v horní čelisti), zbylí mezi 25 a 40 lety. Až na významnou výjimku nebyly zjištěny stopy po onemocněních a zraněních. Touto výjimkou byla lebka, která jako jediná zůstala spolu s částí hrudníku v anatomické pozici na úplném dně jámy (cca 80 cm), kam se již nenechavé ruce „nespolupracujících detektorářů“ nedostaly. Při ohledání byly na mozkovně zjištěny stopy dvou průstřelů. Po vyhodnocení charakteru otvorů (vstřel/výstřel) a předpokládaných směrů dráhy kulek je možné průběh zranění poměrně přesně rekonstruovat. První výstřel zasáhl hlavu zezadu šikmo do levého spánku, střela prošla mozkovnou a vyletěla nad pravou očnicí. Ránu je možno hodnotit jako velmi nepovedený pokus o střelu do týla, při níž došlo k těžkému zranění, ale oblasti mozku důležité pro základní životní fuknce zůstaly netknuty. Snad právě proto přišel druhý výstřel, který pronikl seshora pravým temenem a hlavu opustil v oblasti levého spánku, kde se také v kamenitém podloží našla zaseknutá pistolová kulka ráže 7,65 mm Browning. Je tak jisté, že tam, kde byl zastřelen, byl voják i pohřben, resp. zahrabán.

Totožnost alespoň některých z těchto mužů se snad podaří zjistit dle identifikačních známek, které oznamovatel ochotně předal zástupci německé strany. Kromě zkušeného válečníka z kmenového stavu motorizovaných granátníků divize „Feldherrnhalle“ (Berlín) a odvedence VI. branného obvodu (Münster), mohli mít dva zbývající jakýsi vztah k Moravě: jeden byl odveden k záložnímu oddílu lehkého dělostřelectva II/262, který se roku 1940 formoval ve Znojmě, druhý k domobraneckému výcvikovému praporu I/17, který byl od ledna 1945 posádkou v Uherském Hradišti (pocházel z Hainburgu v Rakousku). Archeologicky je s jistou pravděpodobností doloženo, že zde byl patrně pohřben i příslušník letectva.

Interpretovat hroby z lesa „Na Pohodlí“ je složité, u obou může být interpretace navíc odlišná. S pravděpodobností hraničící s jistotou v nich bylo pohřbeno celkem deset německých vojáků. Kromě jediného, který byl zastřelen z pistole, je příčina jejich smrti neznámá. Někteří byli pohřbeni s osobními věcmi, všichni však v nekompletní výstroji (chybí boty i opasky), někteří možná alespoň částečně v civilu. Možností, jak mohl německý voják na jaře 1945 v tomto prostoru přijít o život, je velké množství, zjištěné skutečnosti však silně navozují subjektivní pocit, že tito muži byli ve chvíli, kdy vstoupila v platnost kapitulace německé branné moci, ještě naživu…

Ptení 2014. Průběžná dokumentace hrobu. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Nerezový polní příbor. Na rukojeti lžíce je vyškrábána iniciála „K“. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Ochranné brýle „Auer Neophan“. (foto: ÚAPP Brno)
Ptení 2014. Hygienické potřeby. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Prsten, benediktýnský medailonek a fragmenty růženců. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Směs německých a československých vojenských knoflíků. (foto: ÚAPP Brno)
Ptení 2014. Neporušená kožená peněženka. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Ruční napínák ocelového lanka. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2014. Fragment zapalovače zhotoveného z nábojnice Mauser. (foto: ÚAPP Brno)
Ptení 2015. Lokalita před zahájením exhumace. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2015. Poškozené a zpřeházené kosti – výsledek činnosti některých „milovníků vojenské historie“. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2015. Dno jámy s fragmenty skeletů v anatomickém uspořádání. (foto: ÚAPP Brno)
Ptení 2015. Identifikační známky. (foto: nálezce) Ptení 2015. Skleněný čepicový knoflík Luftwaffe. (foto: V. Schildberger ml.) Ptení 2015. Zubní náhrada. (foto: ÚAPP Brno)
Ptení 2015. Téměř veškeré nálezy z hrobu. (foto: ÚAPP Brno) Ptení 2015. Rána „z milosti“ – vstřel na pravé temenní kosti lebky jednoho z vojáků. (foto: ÚAPP Brno)

Kobeřice u Brna (okr. Vyškov)

Kosterní pozůstatky nalezené počátkem července 2015 při neohlášeném hloubení rýhy pro kabel nízkého napětí firmy E.ON náležely prvnímu vojákovi z výzkumů ÚAPP Brno, u kterého známe přesné okolnosti smrti (bohužel ne totožnost). Dle dokumentu z července 1948, v němž bezpečnostní orgány hlásily Ministerstvu národní obrany pohřby německých vojáků v Kobeřicích, byl dne 26. dubna 1945 před domem č.p. 213 zastřelen a na místě zahrabán válečný zajatec, pravděpodobně v hodnosti vojína. Stalo se tak „na žádost několika občanů“ (tato formulace působí dosti mrazivě), protože prý v noci před osvobozením obce bránil místním v hašení hořící stodoly. Dům č.p. 213 byl tehdy kovárnou a dodnes je v držení potomků tehdejšího majitele. Ze zprostředkovaného očitého svědectví je tedy možné hlášení doplnit o neveselé podrobnosti: hrob si prý voják kopal sám (hlášení však uvádí, že byl zastřelen v zákopu), přičemž okolo stojící prosil o život s tím, že má tři děti…

Lžíce bagru zachytila kosterní pozůstatky v oblasti nohou v hloubce asi 150 cm pod dnešním povrchem místní komunikace v místě křížení starších inženýrských sítí. Okovaná vojenská bagančata a zásah majitele domu č.p. 213, který na místě obezřetně hlídkoval, stavbu zastavily až do příjezdu archeologů. Skelet spočíval původně na břiše v úzké jámě vyhloubené v silně zvodnělém šedivém jílu, napříč ním navíc probíhala černá vodovodní přípojka vedená zde protlakem lešenářskou trubkou někdy v šedesátých letech, takže většina kostí byla silně dislokována. Řádná preparace, dokumentace a práce s detektorem kovů proto nebyly možné. Metodika „výzkumu“ tak byla poměrně primitivní – ve stísněném prostoru odstranit co nejvíc jílových hrud a po jejich rozmáčknutí v dlani separovat úlomky kostí a drobné artefakty. Potom, co se jednu z hrudek nepodařilo rozmáčknout, neboť ukrývala německý ruční útočný granát M39, se do příjezdu Pyrotechnické služby Policie ČR zastavily i exhumační práce. Po zajištění granátu a rozptýlené pěchotní munice (7,92 mm Mauser) policií byl vyzvednut zbytek skeletu i ostatní neškodné nálezy – kapesní nůž, hřeben, dýmka, zbytky peněženky s několika fenikovými mincemi a kovová krabička na žiletky. Pod hrudí byl nalezen rovněž drobný korodovaný zlomek identifikační známky, avšak naděje na získání byť fragmentárních údajů a tím možnost zjištění totožnosti pohřbeného je absolutně nulová.

Muž byl poměrně robustní tělesné konstituce, vysoký asi 165 cm. Věk je možno na základě opotřebení skeletu a ostatních znaků stanovit mezi 30 a 40 lety. Přes poměrně těžké poškození lebky vzniklé při prorážení vodovodu se ji podařilo celkem dobře rekonstruovat a potvrdit tak příčinu smrti uvedenou v policejním hlášení. Zjištěn byl průstřel mozkovny vedený z týla.

Kobeřice 2015. Detail hrobu zničeného protlakem vodovodní přípojky. (foto: ÚAPP Brno) Kobeřice 2015. Vojenské boty. Chybí tkaničky – zastřelený byl vojenský zajatec. (foto: ÚAPP Brno) Kobeřice 2015. Dýmka. (foto: ÚAPP Brno)
Kobeřice 2015. Vstřel na týlní kosti. (foto: ÚAPP Brno) Kobeřice 2015. Výstřel na čelní kosti. (foto: ÚAPP Brno) Kobeřice 2015. Fragment policejního hlášení z roku 1948. (foto: V. Schildberger ml.)

Vyhlídky do roku 2016

Letošní rok je na válečné nálezy prozatím chudý. První vlaštovkou, a to dosti masivní, je snad střepina 15 cm čs. dělostřeleckého granátu vz. 25 nebo 29, nalezená při výzkumu hradiště Leskoun u Moravského Krumlova.


P�ehledy na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n� OSV�