Hrob německého vojáka ve Vyškově

[Majk]

Na stránkách UAPP info o druhém vojákovi. Možná by to už zasloužilo článek přímo na portál...

Zdroj: uapp.cz (22.9.2014)

Začátkem září zde bagr narušil kosterní pozůstatky dalšího vojáka, které byly pracovníky ÚAPP Brno vyzvednuty a nyní procházejí obvyklou procedurou popsanou výše. Bližší identifikaci však patrně znemožní fakt, že nebyla nalezena vojenská známka a dalších indicií k detailnějšímu určení totožnosti je jen poskrovnu. Z nálezů je možné zmínit ocelovou přilbu, vidličku a lžíci s emblémy Luftwaffe, náustek dýmky a in situ dobře zachované kožené boty velikosti cca 38 (!), která vcelku odpovídá vypočtené výšce postavy – pouhých 155 cm.
Detektorový průzkum nevelké plochy bezprostředně ohrožené zemními pracemi přinesl nález dalších dvou okopů – v jednom byly nalezeny téměř dvě desítky kusů pěchotní munice ráže 7,92 mm, v druhém další ocelová přilba, opět se znakem německého letectva. Vše nasvědčuje tomu, že zde záchranný výzkum probíhá přímo na linii fronty a to v místě velmi tvrdých bojů.

[LaPatte]

Velmi zajímavé. Zvláště informace o Luftwaffe bude mít zřejmě spojitost s našim letištěm (nejčerstvěji bakalářka Vojty Bači). Těším se na nějaké další info, protože z tohoto by mohl být fakt pěkný článek a i mě už se v hlavě honí nějaké nápady.

+ V článku co k tomu vyšel ve Vyškovském deníku se píše:

"Pokud by došlo k narušení dalších hrobů, budeme muset udělat záchranný archeologický výzkum" upozornil Kala

Děje se v tomto něco víc, nebo to byl ten detektorový průzkum?

[JirkaK-UAPP]

Majk: Článek bude, ale dokud nebudem mít jistotu, že se tam nenajde nic dalšího, nemá to zatím cenu. Snad už se to chýlí ke konci. Pak ještě najít čas...
LaPatte: Formulace z Vyškovského deníku nebrat vážně:-) Situace je taková - skrývka na stavbě je naprosto nečitelná, část plochy, kde ještě hrozí zemní práce, jsme proto prošli s detektorem, čímž se nám podařilo lokalizovat další dva okopy (+ nějaký střepiny), ty jsme prozkoumali. Ta plocha je poměrně malá a je proto naděje, že už tam nic dalšího není. Dál ale probíhá standardní dohled.
Plete se tam pěchota a Luftwaffe, ale to bude nějaká hurá jednotka posbíraná koncem války, kde se dalo. S vlastní činností letectva to souviset nejspíš nebude.

[LaPatte]

Plete se tam pěchota a Luftwaffe, ale to bude nějaká hurá jednotka posbíraná koncem války, kde se dalo. S vlastní činností letectva to souviset nejspíš nebude.

To letiště jsem zmínil proto, že tam beztak nafasovali nějakou výstroj.
Na internetu http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/ ... -1946.html jsem našel nějakou historii:

V době přibližující se fronty byly vytvářeny jednotky volkssturmu, sestavené z mládeže a vysloužilých vojáků ve věku od 16 do 60 let. V každé obci byla vytvořena jednotka v čele s velitelem. V Kučerově byl velitelem M. Sperka, - učitel, ve Vyškově A. Schmidt – knihtiskař. Okresním velitelem volkssturmu ve Vyškově byl mjr. Knőtig, agendu vedl K. Janoschek. (Zemský archiv Brno, MLS – C 141.) Jednotky byly vyzbrojeny pěchotními zbraněmi a pancéřovkami. Byl prováděn pravidelný výcvik. V. Žampach ve své práci uvádí: “17. dubna 1945 absolvoval volkssturm z Brna a okolí … stejnou cestu k Pohořelicím … Vybaveni různorodými uniformami nebo pouze v civilním obleku s páskou na rukávech, pochodovali, starší spíše pokulhávali, směrem k frontě. Většinou nesli na ramenou tankové pěstě, což větším dílem vysvětluje, proč Rudá armáda měla na přístupech k Brnu tak velké tankové ztráty…” (Žampach, V.: Vysídlení německého obyvatelstva z Brna, s. 12.)

Postupné osvobozování obcí vyškovského okresu probíhalo zpočátku jako součást úsilí vojsk 2. ukrajinského frontu k osvobození Brna oboustranným obchvatem ve spojení s čelním úderem.
...
Po osvobození Brna se pro německé velení jasně rýsovala dvě ramena kleští Rudé armády při provedení vstřícného úderu ze severu od Ostravy a z jihovýchodu od Brna, obě směřující k Olomouci, kde by se měla uzavřít. Tím by se značná část Schőrnerovy skupiny Mitte ocitla v obklíčení. Proto soustředili fašisté veškeré úsilí na to, aby zabránili Rudé armádě tento záměr uskutečnit.

V dané situaci se velení 2. ukrajinského frontu rozhodlo k provedení úderu na směru Vyškov, Prostějov, Olomouc. 27. dubna po ukončení příprav byl útok v úseku průlomu zahájen. I přes účinnou třicetiminutovou dělostřeleckou průpravu v úseku průlomu využívali Němci všech prostředků k zastavení pronikajících jednotek Rudé armády. Ani protizteče a zasazení samohybných děl Ferdinand Němcům nepomohly a jejich jednotky s těžkými ztrátami ustoupily. Útvarům 81. gardové střelecké divize se podařilo obchvatem obejít Rousínov a čelním útokem jej osvobodit. “Za dvě hodiny prchá německá armáda i s čechyňským a komořanským volkssturmem do Vyškova. Na polích leží padlí, mezi nimi je i 32 rudoarmějců…” (Kronika Rousínova.) O zasazení dalších skupin volkssturmu nejsou dostupné zprávy. V německé obci Kučerov velitel jednotky volkssturmu učitel Sperka uprchl se svou ženou a dcerou na západ. (Kronika Kučerova.)

29. dubna v dopoledních hodinách obsadil 233. gardový střelecký pluk poslední německé obce Zvonovice a Rostěnice a pokračoval v postupu na Brňany a Křečkovice. Zde vojáci pluku zajistili dosaženou linii a společně s dalšími pluky pak vytvářeli poloobklíčení vyškovského uskupení Němců. Velitel 81. gardové střelecké divize zabezpečil provedení obchvatného manévru, který vedl k menším ztrátám vlastních vojsk a rovněž k menším škodám na civilním a veřejném majetku.

30. dubna zahájila Rudá armáda přímý boj o okresní město Vyškov. Přitom musela odrážet protizteče německé pěchoty, podporované tanky a obrněnými transportéry 19. tankové divize. Přes odpor nepřítele 81. divize všechny protizteče odrazila, do 19 hodin ovládla Vyškov a postoupila severně Vyškova. Ve městě zůstala ohniska odporu na Riegrově náměstí a v parku. Sovětští vojáci ohniska odporu 1. května zlikvidovali.

Takže nalezení pánové:
a) Padli v rozmezí 29.-30.4. 1945 - na archeologii krásně přesná datace.
b) Šlo možná alespoň v jednom případě o volkssturm z nedalekých německých vesnic či přímo místní. (Spekulace)

[JirkaK-UAPP]

LaPatte: Ach jo, diskuse předběhla článek
ad a) Mám k dispozici oficiální jmenný seznam ztrát wehrmachtu z prostoru Vyškova. Ztráty jsou rozloženy cca mezi 20. duben a 7. květen celkem rovnoměrně. Tipnout konkrétní den, kdy padli ti dva, bych si netroufl. Ale na archeologii přesto super datace, o tom žádná.
ad b) Opravdu spekulace, myslím, že chybná. Všechno ukazuje na to, že to byla regulérní pěchota, někde v tom prostoru posílená o jednotky Luftwaffe (pozemní personál, hlásná služba, FLAK apod. - každej, kdo dovedl střílet), což byl před koncem u Wehrmachtu "normální" stav. Volkssturm bych tady (na těch prozkoumaných 20 metrech fronty) vyloučil.
Btw. Ten odkaz bych nebral jako moc seriózní...

[LaPatte]

Přiznávám, lehce mě to nadchlo
Pravda, ta stráž letiště mě taky napadla. Volkssturm by toho z výstroje moc nedostal, ale asi jsem se zase nechal unést
Ovšem je ten seznam vyloženě jen z města, či okresu? Jestli byli Sověti ještě 27. u Rousínova, šlo by to omezit. Po 1. květnu se Němci stáhli na sever do kopců.

[JirkaK-UAPP]

Seznam je z Vyškova a "okolí" jak ho chápali Němci. Prostor "Wischau" je dnes veden pod kódem AO4925, což může vycházet z nějaké "vojenské parcelace", ale v tom se nevyznám. Tzn. zahrnuje dejme tomu katastr, ale třeba i výcvikovej prostor zhruba po Ferdinandsko. Určitě ale není pro rozlohu okresu.
Já bych k tomu heroizovanýmu výkladu "30. dubna zahájen útok, do sedmi do večera hotovo, 1. května dočištěno město" byl hodně skeptický. Známe Rusy. To rozmezí bojů 20. dubna až 7. května s vyvrcholením kolem 30.4. mi přijde reálnější.